KARO LEATHER: EXKLUZIVNÍ ZÁBĚRY Z BRTNICE, KDE SE VYRÁBÍ NEJEN NÁBYTKÁŘSKÉ USNĚ
- 22. 8. 2024
- Minut čtení: 5
V areálu Snaha Brtnice na Jihlavsku úspěšně spustila skupina KARO Leather kompletní výrobní proces kůží pro produktové série z oboru nábytku. V srpnu se plánuje vyrobit minimální množství 30 tis. m2, v září 40 tis. m2 a v říjnu 50 tis. m2 kůží do fáze crust – tedy polotovaru, ze kterého KARO vyrábí v boršovském závodu finální usně. Výrobně toto množství odpovídá 2 až 2,5 tis. m2 kůží denně.
Zároveň s výrobou čalounických usní vznikají druhotné produkty pro výrobu do dalších segmentů kožedělného průmyslu, a to především pro obuvnictví, ale také pro segment pracovních pomůcek. Finální produkty pro tyto segmenty se v Brtnici začnou vyrábět během Q4 2024 a očekává se tak další růst výroby. To by mělo výrazně pozitivně promluvit i do letošního provozního zisku. Cílem je pak v Brtnici dosáhnout v dalších dvou letech výroby až 140 tis. m2 kůží.
V Brtnici se podařilo spustit sériovou výrobu již v polovině července, a to za výrazně nižšího zapojení lidské pracovní síly, než je v tomto oboru obvyklé. Dosaženo tomu bylo díky finální automatizaci a digitalizaci procesů s využitím strojů s technologií průmyslu 4.0. Vlivem další automatizace a digitalizace očekává KARO udržení počtu zaměstnanců ve výrobě do maximálního počtu 50 lidí v Boršově a Brtnici dohromady. Skupina KARO předpokládá, že při efektivním využití pracovní síly v jednotlivých provozech, a při zachování počtu zaměstnanců, bude schopna výrazně navyšovat své výkony.
Nový výrobní závod byl v roce 2023 postaven v areálu bývalého kožedělného družstva Snaha Brtnice, a to s více než 6000 m2 zastavěné plochy. Stavba trvala přes dva roky a skupině KARO umožňuje rozšířit nabídku svých produktů. Kromě nábytkářského průmyslu chce zásobovat také výrobce obuvi, galanterii nebo výrobce pracovních pomůcek. Investice do závodu a jeho technologií převýšila 300 milionů korun.
Video ze slavnostního otevření závodu po jeho kolaudaci (před spuštěním výroby):
Výrobní proces v Brtnici krok za krokem
1. Rehydratace
Nejprve probíhá v rehydratačním sudu namáčení kůží (typ wet blue / wet white) tak, aby se do kůží vrátila vlhkost, která je potřebná pro kondici kůže a další výrobní procesy. Celý proces trvá přibližně 24 hodin. Maximální kapacita rehydratačního sudu je až 12 tun kůží.
KARO dnes vlivem relativně vysokých skladových zásob crustu zpracovává denně z daného objemu zhruba 2–3 tis. m2 kůží. Tyto objemy by měly postupně narůstat vlivem změny skladového mixu i vlivem měnící se skladby finálních produktů. Cílem je se dostat v příštím roce na současné výrobní kapacity závodů v Brtnici i v Boršově pro tento typ produkce. Pro představu se toto množství rovná objemu jednoho lodního kontejnerů kůží denně.
Během Q3 2024 bude výroba v Brtnici zaměřena na nastavení a stabilizaci procesů a kvality výstupů. Od Q4 2024 se chce KARO zaměřit i na růst objemů. V následujících měsících chce pak KARO postupnými investicemi v Brtnici a v Boršově navýšit výrobní kapacity shodně až na 140 tis. m2 kůží měsíčně.
2. Ždímání a štípání
Po namáčení se každý den náplň rehydratačního sudu vyklápí do kádě s mechanizovaným pojezdem, která převeze celých 6 tun namočených kůží k první výrobní lince. Rehydratovaná kůže, se kterou manipulují pracovníci KARO, má téměř 50 kilogramů.
Díky maximálnímu důrazu na automatizaci a mechanizaci procesů se ovšem potřeba lidské síly minimalizuje. Kůže se na výrobní lince nejprve roztahuje, ždímá a razí tlakem až 100 tun. Následně se kůže na dalším stroji linky štípá na tzv. štípačce, tedy rozděluje na dvě vrstvy, tudíž od tohoto kroku ve výrobě dochází ke zdvojení počtu kůži a tedy zpracované a vytěžené výměry.
3. Selekce, měření a postruhování
Ze štípačky pak kůže putují autonomním dopravníkem na automatickou selekci, která díky strojovému vidění dokáže rozpoznat o jakou kvalitu jde, a to podle její síly a dle případného počtu vad. Kůže se třídí automaticky na jednotlivé stojany, na kterých probíhá ještě ověřovací kontrola tloušťky a pak putují do další fáze výroby.
Pokud se jedná o kůži určenou pro výrobu obuvi (jedná se o nejvyšší selekci ze třídění) putuje kůže do postruhovacího stroje, kde se upraví přesná tloušťka kůže po celé ploše a zároveň upraví rubová strana kůže dle požadavku zákazníka. U kůží určených pro nábytek lze tuto operaci vynechat, jelikož KARO disponuje pro tyto účely přesným štípacím strojem schopným upravit tloušťku v toleranci desetiny milimetru.
Výroba v Brtnici má za cíl maximální autonomii procesů. Aktuálně má Brtnice 15 pracovníků a díky další automatizaci procesů se neočekává růst jejich počtů, resp. bude navýšen s případným zavedením směnného provozu s ohledem na růst výrobní kapacity. Závod v Brtnici díky tomu patří mezi nejmodernější a nejvíce automatizované provozy svého druhu na světě.
4. Barvení
Ze selekce míří kůže (budoucí crust) do barvících sudů, kde kůže prochází procesy přečinění, barvení, plnění a mazání (vše zjednodušeně jako barvení). Do jednotlivých barvících sudů míří dále vyselektovaná kůže již po jednotlivých zakázkách / dávkách podle požadavků jednotlivých zákazníků. Doba barvení se liší dle jednotlivých zakázek, v praxi je to 8 až 24 hodin, kdy např. kůže na boty je časově nejnáročnější.
Během těchto procesů se nejprve míchá voda s potřebnou chemií, která se pak následně plní do barvících sudů s kůží, kde procesem přečinění dodává kůži požadované vlastnosti. Využívaná kapacita jednoho barvícího sudu je 1,5 tuny, přičemž v Brtnici jich je nyní 5, s možností rozšíření na 6 sudů. Dále je provoz v Brtnici vybaven třemi menšími sudy, které slouží pro speciální malosériové zakázky.
Foto: Automatizované dávkování chemie se nyní rozšiřuje o možnost využití dalších 25ti chemikálií a mělo by být plně funkční od Q4 2024. Rozšíření umožní efektivnější dávkování a proces výroby pro rozličnou škálu zaměření finálního využití kůží, což z provozu v Brtnici činí unikátní provoz v rámci obvyklé výroby na celém světe. Míchací zařízení pro 52 chemikálií v jediném dávkovacím sudu dosud nebylo v žádném jiném obdobném provozu instalováno a je jediné svého druhu na světe.
Zajímavostí je, že do automatizace dávkování chemie se nyní investuje i v Boršově, a oba závody tak budou již brzy méně závislé na lidském faktoru. Výrazně se sníží náklady na tyto procesy i případná chybovost.
5. Vyrážení
Po barvení se kůže vyklápí podobně jako po rehydrataci do automatizované přepravní nádoby, odkup míří na vyrážení. Při tomto procesu se kůže znovu ždímá a vyráží, tak aby byla efektivně využita kůže v celém ploše.
6. Sušení
Po procesu vyrážení putují kůže do sušárny, kde se finálně napínají a vysouší dle požadovaných parametrů. Provoz v Brtnici disponuje dvěma typy sušáren, rámovou, která je využívána pro čalounické usně, a vakuovou, která má primární využití pro usně obuvnické.
7. Broušení a štukování
Broušení a štukování je proces, který KARO zná již dlouho, jelikož dříve nakupovaný crust touto úpravou procházel již v předchozí výrobě. Tento proces spočívá v lícové úpravě kůže a odstranění jejích povrchových vad. Zde již nové výrobní procesy přímo navazují na stávající zdroj crustu z vlastní výroby v Brtnici.
8. Expedice crustu do výrobního závodu Boršov
Po broušení a štukování pak míří kůže do meziskladu a odtud se pak pravidelně převáží na tzv. finishing, tedy finální nanesení úprav až do finální podoby výrobků užitého na sedacím nábytku, do výrobního závodu v Boršově.
Komentáře